slovenské zdravotníctvo

LGBTI 16

Stále stúpa počet ľudí, ktorí podstúpili tranzíciu, ale nakoniec sa rozhodnú pre reverzný postup – návrat k pôvodnej sexuálnej identite. Detranzícia je proces náročný fyzicky aj psychicky:

Medicínská detranzice

Proces medicínské detranzice závisí na tom, jaké daný člověk udělal kroky, aby změnil svůj fyzický vzhled. Bohužel ne všechno, co chirurgové udělají, aby změnili pohlaví, může být vráceno zpět. Části těla, které byly obětovány, přetvořeny nebo odstraněny, už nikdy nebudou fungovat původním způsobem.

Ženy, které se rozhodnou změnit v muže, typicky začínají užíváním testosteronu, mužského hormonu. Užívání testosteronu u nich způsobí růst vousů a často také sterilitu. Ženy obvykle nemají zájem o takzvanou „operaci spodku“, to znamená přidání mužských genitálií, protože tyto umělé orgány nemají příliš dobrou funkci. Z těch několika žen, které se změnily v muže a kontaktovaly mě, neprošla změnou genitálií žádná.

Dělají vše pro to, aby eliminovaly ženské atributy. Nechávají si odstranit prsa pomocí mastektomie, aby jejich plochá hruď připomínala mužskou. Některé podstoupí hysterektomii, při které je jim odejmuta děloha a vaječníky, ale jiné se nevzdávají možnosti mít děti, jak vídáme v zavádějících titulcích tyou „Muž porodil dítě“. Není to muž, ale žena, která změnila svůj fyzický vzhled, aby vypadala jako muž, ale přitom si ponechala svoje Bohem dané vybavení pro rození dětí.

Při detranzici přestane žena brát testosteron, což pomůže obnovit její ženský vzhled, ale případná sterilita, kterou testosteron způsobil, je trvalá. Pokud žena podstoupila hysterektomii, její reprodukční orgány jsou pryč a nemohou být obnoveny, takže vlastní biologické děti už nepřicházejí v úvahu.

Problémem při návratu k ženskému pohlaví jsou vousy, které samy od sebe nezmizí. Taková žena bude potřebovat elektrolýzu, při které je postupně odstraněn každý jednotlivý kořen vousu, což je drahé a bolestivé. Další otázkou je, co si počít s chybějícími prsy. Přidání prsních implantátů může pomoci napodobit vzhled původních prsou. Při tomto rozhodnutí, jako při všech rozhodnutích detranzice, záleží na každém jednotlivci, jak zváží všechna pro a proti.

Muži, kteří se změnili v ženu a nechali si upravit genitálie na vaginu (vaginoplastika), už nemají penis a varlata. Pokud se chtějí vrátit k mužskému pohlaví, jedna možnost je podstoupit faloplastiku (konstrukce penisu). Nicméně v praxi řada mužů tuto možnost při detranzici nevyužívá, protože je drahá a riskantní. Navíc nový „přívěsek“ nefunguje na stejné úrovni jako původní penis.

Médiá podporujú závery o lepšom a spokojnejšom živote ľudí, ktorí podstúpili zmenu pohlavia. Výskumy majú ale zásadné chyby v metodike:

Předpojatý výběr a vysoký výpadek respondentů

Znám studie, které uvádějí vysokou míru spokojenosti mezi lidmi, kteří prošli genderovou tranzicí. Ale při bližším zkoumání vyjde rychle najevo, že vysoké procento původních pacientů nebylo do výsledků zahrnuto. Tyto lidi se nepodaří dohledat nebo se výzkumu nechtějí účastnit. Tvrzení o pooperační spokojenosti je založeno pouze na výpovědích těch, kdo se výzkumu zůčastnit chtějí. To bývá jen malá a nereprezentativní část celku.

Nedávný příklad můžeme najít v zavádějícím titulku zpravodajství NBC News: „Operativní změna pohlaví významně zvyšuje kvalitu života, říká studie. Přibližně 75% transgenderových žen vykazuje po operaci zlepšení kvality života, zjistila studie provedená v Německu.“

Pokud si ale uvedenou studii přečtete, zjistíte, že NBC News pouze papouškovala přehnané prohlášení, které výzkumníci zveřejnili v samochvalné tiskové zprávě, ačkoli ignorovali extrémně vysoký výpadek respondentů:

Z celkového počtu 610 MtF (z muže na ženu) transgenderových osob, které podstoupily GRS (operativní změna pohlaví) na urologickém oddělení fakultní nemocnice v Essenu v letech 1995 až 2015 (557 osob z 610 bylo požádáno o účast ve výzkumu), bylo možno podrobit výzkumu konečný vzorek 156 osob.

To představuje výpadek zkoumaného vzorku ve výši 72%! 399 lidí se odmítlo výzkumu zúčastnit, většinou z neznámých důvodů, takže výzkumníci postavili svoje závěry na 156 lidech, kteří s účastí souhlasili. Toto je předpojatý výběr, který vede k chybným závěrům.

Tuto zvýšenou kvalitu života (KŽ), jíž se chlubí výzkumníci a média, pociťovalo pouze 117 lidí (75% ze 156), což ze všech oslovených respondentů, kterých bylo 557, představuje pouze 21%. Jediný závěr, který je možné s určitostí vyvodit, je ten, že 21% pacientů uvedlo, že je po operaci spokojeno.

Potencioální rozbuška v této studii je, že výzkumníci zcela ignorovali fakt, že každý čtvrtý dotázaný (ze 39 lidí) uvedl nespokojenost nebo sníženou kvalitu života (KŽ) po transgenderové operaci. 25% lítosti zjištěné v genderově „přátelské“ studii je neúmyslné odhalení, které ale znamená hodně. Vážně totiž zpochybňuje běžný mýtus šířený aktivisty, že pooperační lítost je zcela výjimečná.

Co se stalo s těmi 399 lidmi, kteří ze studie vypadli? Jako důvod, proč nebyli započítáni, bylo uvedeno následující: žádná odpověď (210), pošta nedoručitelná (168), zemřeli (14), nemají zájem (7). Dává mi smysl, že lidé v depresi a s výčitkami pravděpodobně nebudou reagovat nebo se nechtějí dát nalézt. A co když jsou tito lidé také nespokojeni? Pokud bychom nějakou část z nich zahrnnuli mezi litující, podíl by se z udávaných 25% mohl vyšplhat až na 79%.

… V roce 2012 provedli tito výzkumníci revizi literatury týkající se léčby poruch genderové identity a prohlásili: „Kvalita důkazů týkajících se většiny aspektů léčby u všech podskupin byla vyhodnocena jako nízká…“ Jak je možné, že běhen posledních 50 let nebyl nikdo schopen provést studii s vysoce kvalitními vědeckými důkazy, že změna pohlaví jakožto léčba funguje?

Pracovní skupina zřízená Americkou psychiatrickou asociací (APA) nedokázala najít žádné důkazy. V roce 2004 provedla výzkumná skupina ARIF (Agressive Research Intelligence Facility) na Birminghamské univerzitě pod vedením Dr. Chrise Hydea revizi více než 100 mezinárodních lékařských studií pooperačních transsexuálů a nenašla „žádný solidní vědecký důkaz, že operativní změna pohlaví je klinicky účinná“.

APA uvádí, že může vydávat léčebná doporučení na základě klinického konsenzu. Ale „klinický konsenzus“ je krycí jméno pro názor lékařů, kteří provozují genderové kliniky a jsou přednastaveni tak, aby potvrzovali svoje vlastní očekávání. Genderoví specialisté často tvrdí, že osobně nikdy nazažili, že by někdo změny pohlaví litoval. Nevědí to, protože své pacienty dále nesledují …

… Doktor Inhlenfeld a endokrinolog, provedl během šesti let, kdy působil na Benjaminově klinice, hormonální terapii asi u 500 transgenderových osob. Potom mu však začaly dělat starosti následky.

„Mezi lidmi, kteří prošli operací, je příliš mnoho nespokojenosti,“ řekl. „Příliš mnoho z nich končí sebevraždou. Osmdesát procent těch, kdo chtějí změnu pohlaví, by to nemělo dělat.“ Ale ani u těch 20% lidí, které považoval za možné dobré kandidáty na operaci, není genderová operace v žádném případě řešením životních problémů. Je zajímavé, že Inhlenfeldův odhad 20%, vycházející z jeho klincké zkušenosti, se nápadně shoduje s 21% spokojených respondentů ve studii z roku 2018 …

O zdravie transgenderových ľudí sa „stará“ Svetová profesná asociácia pre transgenderové zdravie (WPATH), ktorá vypracovala štandardy starostlivosti o gendeorvé zdravie (SOC-7), ktoré lekárom odporúčajú postupy pri liečbe týchto ľudí:

… Standardy péče ignorují důkazy, že GD může odeznít, a označují psychologické poradenství za zneužitelné a neetické.

SOC odrazuje od výzkumu různých podskupin a příčin GD a ignoruje studie, které říkají, že GD může vymizet. Snahu pomoct dospělým s GD získat přijetí a spokojenost se svým biologickým pohlavím označuje SOC-7 jako marnou a neetickou. Tento závěr však staví na křehkých a zastaralých důkazech. Ve snaze odsoudit současné psychologické poradenství odkazují Standardy péče SOC-7 na 30 let starý výzkum, přestože existují moderní výzkumy prokazující, že GD může vymizet. Organizaci WPATH se úspěšně podařilo prosadit SOC-7 jako primární autoritu v oblasti transgenderového zdraví. Smutné důsledky takto publikovaných chybných závěrů postavených na zastaralých a překonaných vědeckých názorech jsou žel dalekosáhlé a destruktivní …

Smernice SOC sú odrazovým mostíkom pri lobovaní gender aktivistov v zákonodarnom procese:

… Několik států USA zavedlo legislativu s cílem trestat poradce, pokud budou dospívajícím a dětem mladším osmnácti let s genderovou dysforií pomáhat, aby se smířili se svým vrozeným pohlavím (ačkoli studie potvrzují, že toho většina dětí dosáhne). Tento terapeutický přístup je označován jako zneužívání dětí, což je závažný zločin s vysokými tresty …

Organizácie APA a WPATH sa bránia ďalšiemu výskumu v tejto oblasti:

… Stačí se zeptat Jamese Caspiana, psychoterapeuta, který se specializuje na práci s transgenderovými lidmi. Caspiana zaujalo, že vzrůstá počet transgenderových lidí, kteří požadují reverzi svojí genitální operace. Měl zájem o další akademické studium a vybral si to jako téma pro svůj výzkum. V září 2017 anglická univerzita Bath Spa jeho žádost o výzkum zpětných genderových operací odmítla. Důvod? Univerzita považovala předmět výzkumu za „potenciálně politicky nekorektní“. Caspian přitom není žádný bytostný outsider, patří do okruhu transgenderové lékařské komunity, což ho ale nijak neochránilo …

POKRAČOVANIE