Založ si blog

Ako ďalej ? 26

Ako ďalej ? 26 

Správna diagnostika nie je taká samozrejmosť, ako sa laikovi môže zdať:

Radkin Honzák:

Obecně se má za to, že schizofrenie se vyskytuje u jednoho procenta populace, jenže v USA v sedmdesátých letech tvrdili, že mají výskyt tříprocentní. Zjevná hloupost. Dobrali se k ní proto, že tato diagnóza se tam stala sběrným košem pro pacienty, s jejichž diagnostikováním si psychiatři nebyli moc jistí. Dokažte to ale…Povedlo se to až psychologovi a právníkovi Davidu Rosenhanovi. Do různých blázinců poslal anonymně osm kamarádů, psychologů či sociologů, s tím, že měli při anamnéze odpovídat víceméně pravdivě, pokud jde o rodinný stav, pracovní kariéru s úspěchy i neúspěchy, pouze se zamlžením pravé identity. Měli se ale zmínit o tom, že den předtím měli záslech. To slyšíte hlasy, ale nevíte, jestli někdo doopravdy mluví, nebo vám ruplo v hlavě. Dál se už měli chovat naprosto přirozeně.

   Všechny hospitalizovali a léčili, jednoho z nich dokonce elektrošoky. Zatímco ve veřejných špitálech jim kvůli záslechu automaticky přiklepli schizofrenii, v soukromých určili jako diagnózu maniodepresi, zřejmě zní noblesněji. Výsledky pokusu, který se zapsal do dějin psychiatrie, pak Rosenhan otiskl v časopisu Science pod titulkem „Zdraví lidé na nezdravých místech“. Nastalo pozdvižení. Rosenhal trval na tom, že pouze popsal status quo. Dobrá, pokud správnou diagnózu dělat umíte, vzkázal psychiatrům, rozešlu příští týden do blázinců další dobrovolníky a uvidí se…Psychiatři sice v panice vyházeli z přijímacích ambulancí polovinu příchozích, ale dobrovolníci se na nemocniční lůžka opět dostali. Jedna klinika, co Rosenhana vyzvala, aby jí pacienty, kteří budou duševní nemoc pouze předstírat, posílal náhodně po tři měsíce, poté oznámila, že odhalila jedenačtyřicet podvodníků. Rosenhan tam však neposlal nikoho.

   Jeho pokus se stal prvním impulzem ke změně DSM, Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. Cílem bylo zamezit voluntaristickému přístupu při stanovení psychiatrických diagnóz, umocněnému faktem, že doktoři ze strachu z prokurátora medicínský stav pacienta radši přecení, než aby ho podcenili. Pokus měl také poukázat na nesmyslnost labelingu, tedy nálepkování, kdy vše, co pacient řekne, je vykládáno tak, aby to potvrdilo už stanovenou diagnózu.

Na záver zamyslenie Radkina Honzáka nad výsledkami a úspechmi medicíny:

Nejsem si jist, jestli moje milované řemeslo vykazuje skutečně takové úspěchy, jakými se občas holedbá. Je pravda, že nesnesitelná atmosféra blázinců se po zavedení antipsychotik zklidnila, že mnoho pacientů je možné propustit. Daně za tyto úspěchy jsou ale dost vysoké: pohybové, metabolické a hormonální poruchy, váhové přírůstky vedoucí k tomu, že pacienti léky odmítají, amotivační syndromy a další. Nemluvě o tom, že celková koncepce psychiatrie zatím vůbec nenahrává integraci přeléčených vážně nemocných lidí do společnosti.

   Používáme tytéž elektrošoky jako před čtvrtstoletím, přitom stále nevíme, jak a proč fungují tak – ale fungují. Celá vědcká medicína se svou pozitivistickou filozofií zdánlivě umí vysvětlit mechanismy až na molekulární úrovni, jenže co skutečně dělají psychofarmaka v mozku, jasné není. Snaha převést lidské utrpení do mechanistického medicínského modelu nedává jasnou odpověď na základní otázky. Na zbožštěné molekule serotoninu stojí téměř celý farmaceutický průmysl, který z toho neustále bohatne, ovšem navzdory fámám o tom, jak usilovně zkoumá, dosud přesvědčivě nevysvětlil, proč jeho produkty fungují. Je sice hezké, že byla postavena hypotéza (časem se však ukázala jako nedostatečná, a tak je doplňována dalšími a dalšími podpěrnými důkazy), když lék, který se nově objeví, vyvolává přesně opačné změny než předchozí, a přesto je také účinný a lidé se po něm zlepšují. Jako by stačilo drobátko zakvedlat polévkou mozkové chemie, a tělo už si poradí…Naplňuje se tak moje heslo, které – až budu velkej a mocnej – nechám vytesat nad všechna zdravotnická zařízení: „Člověk vydrží víc než zvíře, jen mu dát příležitost!“

   Zobrazovací metody jsou velkým pokrokem, ale jak poznamenal jeden moudrý člověk, o práci mozku podávají asi takovou informaci, jako má o životě na Zemi astronaut v družici. Může sledovat sopky, záplavy, stepní požáry, ale o tom, zda zrovna neřádí epidemie moru, nemá potuchy. Podobné je to s psychofarmaky. Něco v mozku působí, ale co je podstatou nemoci a zlepšení, nevíme. Je to jako když přijdeme do přetopené místnosti, v níž nevidíme topeniště, zdroj tepla. Otevřeme-li okno, místnost se ochladí. To však ještě neznamená, že kořeny problému tkví v tom okně. My si to ale budeme myslet.

   Místo skutečného hledání podstaty biologické odchylky, chyby zodpovědné za dvě nejvážnější psychiatrické poruchy – schizofrenii a velké depresi – se farmaceutickým firmám daleko víc vyplácí vytváření nových nemocí. V hedonistické atmosféře postmoderní doby se hříchy transformovaly na choroby, což sice hříšníkům aktuálně usnadňuje život, pro lidské společenství se to však už tak výhodné nejeví. Jediná porucha, u níž lze přesně a spolehlivě detekovat odchylky v činnosti mozku – psychopatie v pojetí Hareho a Duttona – se do poslední revize amerického diagnostického manuálu DSM-5 nedostala. Zato jsem nedávno četl vážně míněný návrh, podaný zástupci vědecké společnosti, aby mezi choroby byla zařazena i nešťastná láska.

   Vědecká medicína se podle mého soudu dopouští tří chyb. Jednak vytrhuje člověka z přirozeného prostředí jeho příbuzných a ostatních živočichů a dělá z něj uměle jakéhosi neprovázaného, a proto monstrózního tvora. Naši nižší kamarádi ale taky stůňou a taky si nějak pomáhají, farmaceutických firem nemajíce. Zároveň ale nevypiplávají nedonošené plody neschopné samostatného života. Třeba bychom tam našli některá zajímavá řešení.

   Za druhé, medicína jde cestou vymítání a potírání zla, zvaného nemoc, a její oficiální větev vůbec nezajímá, kudy v našem organismu probíhají – a ony bezesporu probíhají – samoúzdravné mechanismy. Přitom by mohla alespoň chvíli zauvažovat, že prodloužení lidského věku a všeobecný pokles úmrtnosti není způsoben farmaceutickým průmyslem, ale zlepšením výživy při dostatečném přísunu stravy, obecně zlepšenými hygienickými podmínkami a odstraněním velké části rizik zkracujících život.

   A nakonec medicína, zatížena prokletím platónského rozpolcení člověka na tělo a duši, požehnaného na konci středověku Descartem, nevěnuje pozornost emocím, hybatelům zdraví i nemocí, považujíc je za jakési efemérní hnutí mysli. Zcela přitom zapomíná, že to jsou prastaré řídící mechanismy ovlivňující zásadním způsobem fyziologické a posléze patofyziologické pochody v těle.

   Dobře vím, že život je to, co máme, nikoli to, co bychom chtěli. Nemohu si moc vybírat. Antidepresiva předepisuji stejně jako většina mých kolegů a jejich účinek potencuji (alespoň v to doufám) bajkami o mozkové chemii. Současně dělám všechno pro to, abych dostál svému svědomí, v němž je zapsána i myšlenka Franze Antona Mesmera, že nejmocnější silou ze všech sil, které na člověka působí, je zase jenom člověk.

 

POKRAČOVANIE

Zdroj:

Radkin Honzák – Všichni žijem v blázinci                       Vyšehrad 2018

Ako ďalej ? 25

27.03.2022

Ako ďalej ? 25 Nechme už léky a technologie být. I samotní lékaři mají přece na medicinalizaci lví podíl, a nejen proto, že se nechávají všelijak uplácet od farmaceutického průmyslu, nemyslíte? Ano, třeba poslední DSM-5, Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické společnosti, vytvořený předními psychiatry, je z tohoto pohledu snad největší paskvil. [...]

Ako ďalej ? 24

25.03.2022

Ako ďalej ? 24 Moderná psychiatria sa vydala cestou, kedy prirodzené ľudské vlastnosti alebo reakcie na určité situácie, na ktoré doteraz ľudia používali prirodzené spôsoby liečby, „preklasifikovala“, aby vzápätí na takto novovzniknuté diagnózy ponúkla svoju liečbu. A ako inak, farmakologickú. Bulharský koeficient je číslo, kterým je nutné násobit získaný [...]

Ako ďalej ? 23

20.03.2022

Ako ďalej ? 23 Ako sa pozerá na liečbu psychiatrických chorôb liekmi popredný český psychiater Radkin Honzák? Lék je taková látka, která po naočkování pokusným morčatům vyvolává vědeckou zprávu. Metzovo pravidlo Okresní soud v Ústí nad Labem začal letos v březnu projednávat případ čtyřiačtyřicetileté Marty Buncíkové. V listopadu 2015 srazila v Povrlech autem [...]

Vladimir Putin, Moskva, Rusko

Útok na Volkova bol mrazivo účinný. Dokazuje návrat ruskej špionáže do studenej vojny

19.03.2024 10:25

Rusi do každej vojny vstúpili v zlom stave, potom ale postupne, vďaka vysokému počtu ľudí a nulovému rešpektu k ich strate, sa dostali do formy.

Jaroslav Haščák

V kauze Gorila opäť obvinili Haščáka a ďalšie osoby

19.03.2024 09:36, aktualizované: 09:57

Ide o trestné činy založenia, zosnovania a podporovania zločineckej skupiny či korupčné trestné činy.

Kurimany, zrútený most

Nemeckú statičku Sabine H. uznal súd za nevinnú v kauze spadnutého mosta na Spiši

19.03.2024 09:24

Tragédia si v novembri 2011 vyžiadala štyri ľudské obete a ďalších zranených.

Štefan Harabin, ta3

VIDEO: Prezidentský kandidát Štefan Harabin. Rusko nepovažuje za agresora, chce neutralitu Slovenska

19.03.2024 07:00

O post prezidenta Slovenskej republiky vo voľbách v roku 2024 sa uchádza 10 ľudí.

Štatistiky blogu

Počet článkov: 276
Celková čítanosť: 841796x
Priemerná čítanosť článkov: 3050x

Autor blogu